Škola má být místem, kde se děti a dospívající cítí bezpečně. Bezpečné prostředí ale nevzniká samo od sebe. Školy potřebují jasná pravidla, funkční postupy a systémovou podporu od státu, aby věděly, jak reagovat na nevhodné chování a jak chránit studující i ve chvílích, kdy selže někdo v mocenské pozici.

Systémové řešení ale v ČR zatím neexistuje.

Data přitom ukazují, že nejde o okrajový problém:

• 120 000 lidí osobně zažilo sexuální vztah s vyučujícím na ZŠ nebo SŠ. Častěji ženy.
• Až 1,5 milionu lidí v ČR zná někoho, kdo měl na ZŠ nebo SŠ sexuální vztah s vyučujícím.

• 89 % populace souhlasí, že školy by povinně měly mít etický kodex.

V Česku se něco mění. Dnešní mladí lidé, už nechtějí takové chování přehlížet. Stejně tak i některé školy a vyučující chtějí problém řešit. Často ale neví, jak správně postupovat.

Podle výzkumů se studující setkávají se sexismem, ponižováním, objevují se i projevy sexuální pozornosti a sexuálního nátlaku.

Proto žádáme Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy o vytvoření jasné metodiky pro řešení sexuálního a genderově podmíněného obtěžování a nevhodných vztahů mezi vyučujícími a studujícími na základních a středních školách.

Metodika by měla obsahovat:

• Ukončení pracovního poměru: jasné postupy pro ukončení pracovního poměru vyučujících, u kterých bylo interně prokázáno obtěžující chování, i bez uzavřeného trestního řízení,

• Právní rámec: přehled platných předpisů týkajících se sexuálního obtěžování a diskriminace s důrazem na školní prostředí,

• Systém prevence: doporučení, jak předcházet obtěžujícímu chování – i takovému, které není nutně trestné, ale nesmí být přehlíženo.

Škola musí být bezpečným místem pro všechny děti a dospívající. Ne místem, kde dospělí zneužívají svou moc a školy nevědí, co s tím dělat.

Žádáme MŠMT o systémové řešení, které dá školám jasná pravidla, studujícím větší ochranu a vyučujícím bezpečný profesní rámec.